Galerie Felixe Jeneweina je městskou galerií výtvarného umění. Vedle správy uměleckých sbírek se systematicky věnuje výstavní činnosti. Jejím aktuálním cílem je za pomoci výstavních programů přispívat k udržení kreditu Kutné Hory získaného zapsáním města na listinu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v prosinci 1995.

Vzniku galerie výtvarného umění v Kutné Hoře předcházely první pokusy u vybudování "lidové galerie" v Rytířském sále historického Vlašského dvora v roce 1910, tedy v prostorách, kde se nyní nachází stálá expozice české mince a medaile. V roce 1950 došlo ke zřízení Galerie Felixe Jeneweina ve Vlašském dvoře jako stálé expozice Jeneweinova díla. Tato expozice ale neměla dlouhého trvání. Ke vzniku i k ustanovení Galerie Felixe Jeneweina jako správce sbírek přispěly jak tyto uvedené okolnosti, tak i úsilí kutnohorských osobností. Malíř Josef Jan Šedivý (1887-1956), postimpresionistický realista, činný po roce 1910 spolu s Václavem Rabasem a dalšími na poli Umělecké besedy, byl jedním z prvních, kdo usilovali vedle paní Jeneweinové o zřízení stálé Jeneweinovy galerie. Ke sbírce přispěl sám několika svými plátny.

Felix Jenewein (1857 - 1905)
Byl významný kutnohorský rodák, studoval malířství v Praze v letech 1873 - 1879 na pražské akademii u Jana Swertse, v letech 1879 - 1880 u profesora Josefa Trenkwalda ve Vídni. Jenewein, malíř figurálních historických a náboženských výjevů, příslušník, tzv. generace Národního divadla, navazoval svou vypjatou náboženskou malbou na příklad prerafaelistů a nazarénů.

V roce 1941 paní Marie Jeneweinová, vdova po Jeneweinovi, odkázala Jeneweinovu uměleckou pozůstalost městu Kutné Hoře. Jí vděčí Kutná Hora za to, že se vedle Národní galerie v Praze stala vlastníkem velice kvalitního souboru téměř 200 Jeneweinových prací obsahujícího ranné kresby, ale i studie, včetně některých definitiv z vrcholného období autorovy tvorby, tj. kolem roku 1900. Patří mezi ně například studie k Dopoledni Velkého pátku (1894), část cyklu Jidáš Iškariotský (1897), a část cyklu Mor (1900), studie ke Stěhování Židů (1904), kresby pro nástěnné malby v kostele U sv.rodiny ve Vídni-Ottakringu a mnoho dalších.

Hlavní a nejvýznamnější částí uměleckých sbírek města je právě Jeneweinova sbírka, jež svým charakterem představuje z umělecko-historického pohledu velmi cenný soubor. Z hlediska početnosti předčí dokonce i reprezentativní celek Jeneweinových prací Národní galerie v Praze.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu galerie.